Do nejznámějšího lomu u nás s přezdívkou Český Grand Canyon se běžně nesmí. O to výjimečnější byla příležitost strávit několik hodin přímo v lomu a zaplavat si v jeho tyrkysové vodě.
Pohled shora do lomu je krásný, ale být přímo dole mezi jeho stěnami je ještě úplně jiný zážitek. Užili jsme si osvěžující koupání ve smaragdové až tyrkysové vodě, kolem nás plavaly zvědavé ryby a nad námi se tyčily vysoké vápencové stěny tvořené horninami vzniklými před stovkami milionů let.
Těžba vápence v lomu Velká Amerika skončila v roce 1963 po sesuvu jižní stěny. Přestávka měla být dočasná, ale nakonec znamenala úplný konec těžby. Na dně se po ukončení odčerpávání začala postupně hromadit voda a místo dostalo svou typickou podobu. Barvu vody zde určuje vápencový podklad, čistota vody, odraz světla od stěn, úhel dopadu slunce a hloubka vody. Po okrajích lomu se běžně můžete procházet a příležitostně se pořádají exkurze do okolních štol. Nám se podařilo zúčastnit se soukromé akce s možností koupání. Scenérie mi připomněla chorvatská Plitvická jezera, která jsem navštívila už třikrát.
Voda byla osvěžující, její teplotu odhaduji na 17 až 20 °C podle toho, jak se zrovna míchala voda z hloubky a povrchu. Hloubka se podle různých zdrojů uvádí přibližně mezi 10 a 20 metry. Celkově dosahuje lom od okraje ke dnu až 100 metrů.
Odkud se v lomu vůbec voda bere? Jedná se o vodu prosakující vápencovým masivem, vodu z deště a tání sněhu. Lom je navíc propojen se systémem okolních lomů a štol, kterými voda částečně cirkuluje.
