Lodní výlet k sopce Stromboli nakonec patřil k mým nejlepším zážitkům na dovolené v Kalábrii (o které píšu v předchozím článku). A to jsem na něj původně ani nechtěla jet!
Z kalábrijské Tropei se můžete vypravit s několika lodními společnostmi na Eolské ostrovy (neboli ostrovy Liparské), které už patří k Sicílii. Jedná se o ostrovy sopečného původu v Tyrhénském moři. Je jich 7, nejznámější jsou Lipari, Volcano, Panarea a Stromboli. My jsme měli v plánu navštívit ostrovy Panarea a Stromboli, přičemž završením měl být noční pohled na aktivní sopku. Popravdě skoro nic jsem od toho nečekala. Slyšela jsem, že občas sopka nepředvede vůbec nic, jindy člověk zahlédne pouze malé červené „světýlko“ nahoře…
Náš celodenní výlet byl několikrát odložen kvůli velkým vlnám. Nakonec se přece jenom konal ke konci pobytu a moře ještě úplně klidné nebylo, proto jsem veškeré přejezdy lodí trávila venku na přední palubě:) Vzhledem k horkému počasí jsem si přivodila mírný úpal:)
Z Tropei jsme vyjížděli před polednem. Plavba k ostrovu Panarea trvala asi 2 hodiny na přímém slunci a s poměrně neklidným mořem. Byla jsem ráda, když jsem pod nohama cítila pevnou zem.
Panarea je nejmenší z obydlených Eolských ostrovů. Díky úzkým uličkám s luxusními bílými vilkami obklopenými květinami, luxusními obchůdky a výhledem na tyrkysové moře může vzdáleně připomínat Santorini. Mě se tam moc líbilo. Na Panaree jsme strávili přibližně 2 hodiny, a vzhledem k horkému počasí jsme si za hlavní cíl cesty po tomto ostrově zvolili pláž. Více o ostrově v TOMTO ČLÁNKU.
Další plavba vedla na ostrov Stromboli. Ten je obydlený a sopka (926 m n.m.) je stále poměrně dost aktivní.
Z přístavu jsme se vydali nejprve do městečka směrem vzhůru, koupili si něco k jídlu a suvenýry v místních krámcích, a nakonec došli ke kostelu San Vincenzo s hezkým výhledem.
Další kroky vedly opět dolů na pláž. Ta je typická svým černým jemným sopečným pískem a kameny. Pro mě byl velký zážitek se vykoupat v na pohled tmavé vodě (ale přitom nádherně čisté a teplé) se sopkou tyčící se nad námi.
V 7 hodin večer jsme nastoupili na naši loď naposledy. Slunce právě zapadalo a nejprve jsme obepluli malinký prapodivně tvarovaný skalnatý ostrůvek Strombolicchio s majákem, nejsevernější bod těchto ostrovů.
Poté jsme se co nejvíce přiblížili k sopce z té strany, odkud lze pozorovat chrlení lávy. Sopka se krásně předvedla a se zatajeným dechem jsme i užili několik jejích erupcí.
Následovala cesta zpět do Tropey, již za tmy. Celý lodní výlet bych ohodnotila velmi kladně a rozhodně doporučila.
Stromboli s ostrůvkem Strombolicchio vpravo