Posázavskou stezku jsem si už nějakou dobu chtěla projít. Je to trampská klasika a navíc nedaleko od Prahy. Šli jsme její nejznámější část, z Kamenného Přívozu do Petrova u Prahy, o délce 12 km. Prochází údolím, po levém břehu řeky Sázavy a po svazích hory Medník.
Co můžete od Posázavské stezky čekat? Hodně se jde po lesních a kamenitých stezkách, které kopírují blíže i vzdáleněji řeku Sázavu, s výhledem na protější skalnaté svahy, kde vede i železnice. Stezka není vhodná pro kola ani kočárky.
Jízda Posázavským pacifikem
Posázavským Pacifikem ze stanice Petrov u Prahy se doporučuji nechat dovézt do Kamenného Přívozu, jízda trvá asi 20 minut a je možná největším zážitkem tohoto výletu. Posázavskou stezkou se vrátíte zpět k autu. Na druhém břehu řeky uvidíte trať, po které jste jeli. Chvílemi se vám bude možná tajit dech. Vede totiž na prudkých kamenitých svazích kopců s častými tunely a jedním krásným viaduktem.
Vyrážíme na Posázavskou stezku
V Kamenném Přívozu se od nádraží vydáme po červené značce směrem k řece, kterou přejdeme po mostě. Za ním už putujeme podél levého břehu Sázavy.
U Žampachu vidíme na železniční viadukt nad Kocourkovskou roklí, přes který jsme před chvíli vlakem přejížděli. Nejlépe se dá pozorovat z Žampašské vyhlídky.
Cestou míjíme Raisovu a Klimentovu vyhlídku, Ovčínské vodopády a Třebsínský vodopád. Před tím, než se přiblížíme k Petrovu, se nám na protějším svahu ukáže Pikovická jehla, skalní útvar, za kterým vede železnice.
Dojmy z cesty
Cesta dlouhá 12 km nám trvala asi 3 hodiny. Jízda vlakem byla úžasným zážitkem celého dne a vřele ji doporučuji! Samotná procházka také stála za to. Jediné „mínus“ bylo, že vedla téměř celou dobu ve stínu, takže jsme se moc neohřáli i vzhledem k pokročilému podzimu. Sluníčko ale svítilo na protější svahy a krásně je osvětlovalo. Tady máte mapu cesty:
A ještě pár fotek pro nasátí atmosféry:
