Zbláznit se do koloběžky má spoustu výhod, ale občas s tím můžete ostatní i pěkně štvát:)
Klady jednoznačně převažují a rozhodně toho, že koloběžka vstoupila do mého života, nelituji. Byla to láska na první pohled (a odraz:)
Co se tedy stane, když začnete pravidelně jezdit na kolobce?
(jsou to moje poznatky ale určitě mě zajímají i ty vaše:)
Najednou máte na všechno další málo času.
Pořád koukáte na předpověď, jestli má být hezky a sucho, abyste mohli vyrazit. Plánujete nové trasy. Jste na výletě a říkáte si: „Tady by to frčelo na kolobce…“ „To je ale hezký asfalt…“ „Tady ten kopec bych určitě zvládla vydupat…“ A ostatní vás mají za blázna.
Klidně si vyrazíte sami a vůbec vám to nevadí. Na kole mě sólo jezdit nebaví, ale na kolobce je to bájo. Ani nevím proč. Zvláštní pocit svobody, který se dostaví s každým odrazem, vítr ve vlasech (no dobře, většinou mám helmu), a neuvěřitelný relax spolu s překonáváním se, vás donutí využít každou volnou chvilku. Jezdit sama na kole mě přitom nikdy nebavilo. Kdo to má stejně?
Zlepšuje se vám fyzička. Zpevňuje se tělo. Méně bolí záda. Ale primárně proto to určitě neděláte. To je jen vedlejší účinek:)
Lidé se na vás po cestě usmívají, zajímají se, vyptávají. Fandí vám. Copak se vám tohle stává na kole?
Dozvíte se, že máte moc pěknou koloběžku a samozřejmě se ptají, jestli musíte střídat nohy, jak rychle to jede a kolik zvládnete ujet:) To už k tomu patří.
Jezdíte na koloběžce kam se dá, i do práce. Mluvíte často o koloběžce a nezasvěcení to úplně nemusí chápat:-D a mají vás za blázna.
Čtete koloběžkové blogy a všechny možné stránky o koloběžkování.
Pořád máte touhu svou koloběžku fotit.
Poznáte nové lidi a najednou patříte do kolobrndové rodiny dalších podobných nadšenců.
Nakupujete věci na koloběžku. „Tohle by mi ladilo s urbankou“. „Tahle růžová je krásně výrazná“. „Tyhle boty jsou na kolobku jako dělané“. Samozřejmě potřebujete novou helmu, brýle, blatníky, brašny… A peněženka pláče.
Toužíte vyzkoušet i jiné kolobky. Pak si musíte dát pozor, aby se vám koloběžkový park příliš nerozrostl a měli jste je kam dát.
Přestane vás postupně bavit kolo. Slyšela jsem to i od jiných koloběžkářů. Když si mám vybrat, jedu na kolobce.
A ta radost, když při jízdě s cyklisty nejste „brzda“. Někdy určitě budete, ale pokud si vyberte tolerantní doprovod, ještě vás bude povzbuzovat. A ten pocit, když zvládnete to samé, jako na kole! To je úplně na medaili 😀
Tohle je úplně přesně popsané 😉
To mám radost:)
Super, to je snad vo mě 🙂