Cestovní kancelář Bonton pořádá velikonoční autobusový zájezd do Chorvatska, na který si možná ani nebudete muset vzít dovolenou. Za 4 dny jsme toho stihli vidět a zažít hodně, potkala jsem tam skvělé lidi a užila si chorvatské slunce i nádhernou přírodu.
První zastávkou byl Národní park Plitvická jezera. Byla to moje třetí návštěva a asi nejhezčí. (Podívat se můžete na tento a tento článek). Po deštích bylo ve vodopádech spoustu vody, prošli jsme vlastně celý park. Být mezi prvními, kteří se dovnitř dostanou vstupem číslo 1 stojí za přivstání. Pár metrů za vchodem je totiž vyhlídka na vodopád Velki Slapi, který máte šanci vidět úplně bez lidí. Na celý park doporučuji 4 až 5 hodin času. To byla asi nejchladnější den, chvílemi studeně foukalo, ale jinak počasí přálo.


Navštívili jsme také Národní park Krka. Opět úžasný zážitek, park má zase trochu jinou atmosféru než Plitvice. Nejznámější vodopád zde, Skradinski buk, má 17 teras a je opravdu monumentální, jeho šířka dosahuje 400 metrů. Na tento park potřebujete méně času, 3 hodiny podle mě úplně stačí i s obědem. Autobusem jsme serpentinami sjeli až dolů na parkoviště ke vstupu, pokud pojedete po vlastní ose, budete muset auto nechat nahoře a sejít (a poté zase vyjít) poměrně prudký kopec, park se rozkládá v údolí. Jsou ale i další možnosti, jak se sem dostat, například lodí, park má totiž tři vstupy.



Ubytovaní jsme byli v malém městečku Sveti Filip i Jakov nedaleko Zadaru. Ještě nebyly v provozu všechny podniky, a ani jich tu není moc, ale měli jsme polopenzi v našem penzionu Pikolo, takže jsme si spíš zašli večer na drink nebo nakoupit nějaké potraviny do místního obchodu a nic víc jsme nepotřebovali. I když jsem se těšila na koupání, voda byla hodně studená a často pofukoval vítr, takže jsme se spíš ve vodě osvěžili a užívali sluníčko spolu s jarně-letní atmosférou. Moře bylo vzdálené od penzionu asi 100 metrů, takže skvělé i pro časné procházky ráno nebo kochání se večer.




Jeden den jsme věnovali návštěvě Zadaru a nedalekého Ninu.
V Zadaru jsem byla poprvé, centrum není veliké, ale plné památek a různých obchůdků i podniků. Pobřežní atrakce jako Mořské varhany nebo Pozdrav slunci jsou tu hned na dosah.




Co mě chytilo za srdce, bylo městečko Nin spolu s krásnou písečnou pláží. Výhled na pohoří Velebit a ostrov Pag, klidná mělká voda a absence lidí byly balzámem na duši. Samotné městečko s historickým centrem je opravdu malinké, za chvíli ho obejdete kolem dokola a můžete si odpočinout v některé z restaurací nebo kaváren. Do tohoto městečka jsem si řekla, že se chci brzy zas vrátit. Více v příštím cestovatelském článku.



Cestou zpět jsme se zastavili na chvíli v Karlovacu, bylo zrovna Velikonoční pondělí a děti v parku hledaly schovaná barevná vajíčka. Pro Chorvaty jsou Velikonoce hodně důležitým svátkem. Byli jsme například svědky toho, jak na Velikonoční neděli nosí všichni nastrojení do kostela požehnat jídlo v košíkách překrytých zdobenými dečkami. Koledování v pondělí nebo polévání dívek vodou se tu nekoná, kromě hledání vajíček ukrytých třeba v trávě se v rodině provádí „ťukání kraslic“. Všichni z rodiny si postupně navzájem ťukají špičkou nabarvených vajec s ostatními a komu nejdéle vejce nepraskne, odnese si výslužku.

Díky tomu, že Velikonoce letos byly opravdu pozdě (v druhé polovině dubna), jsme si užili krásné počasí a chvílemi téměř letní atmosféru. Na koupání to bylo jen pro otužilce, ale osvěžit se dalo. Pokud chcete navštívit některé z chorvatských národních parků. strávit netradičně Velikonoce a užít si Chorvatsko před sezonou, můžu tento zájezd opravdu doporučit.